Další parlamentní paskvil

11. června 2009

Jednou z nejméně povedených daňových buzerací je povinnost vedení Knihy jízd. Dle mne je to jeden z reliktů socialismu, přežívající do dnešních dní který se dokonce se v jakési anketě umístil jako Podnikatelská absurdita roku. Kniha jízd je byrokracie, málokde se píše okamžitě, většinou se dopisuje postupně. Její zrušení není příliš významné, ale jde hlavně o úlevu od zbytečné administrativní zátěže.

Na návrh člena ODS Martina Doktora Poslanecká sněmovna schválila zrušení knihy jízd. Drobní podnikatelé a živnostníci mající maximálně tři vozy mohou místo psaní knihy jízd uplatnit paušální náklad 5 000 korun měsíčně na jedno vozidlo. To je teda bomba. Chystaná změna se vyplatí živnostníkovi, který s litrovou fabií ujede měsíčně nejvíce 1250 kilometrů nebo s třílitrovým mercedesem polovinu této vzdálenosti.

Velká sláva o úlevě malým podnikatelům je humbuk. Je to paskvil a zcela modelový příklad toho jak jsou poslanci včetně ODS odtrženi od reálného života. Kdyby to navrhl komunista z KSČM (menševik), nebo komunista z ČSSD (bolševik) bylo by to jaksi v řádu věcí. Že ale s něčím podobným přichází člen „pravicové" strany je na pováženou. Nemůžeme přijímat podobné nápady, považovat je za „pomoc podnikatelům" a současně v nadcházejících volbách žádat o jejich hlasy!

V západoevropských zemích, se používají buď paušály nebo evidence prostřednictvím satelitní navigace GPS. Náklady podle ujetých kilometrů se počítají automaticky a například v Německu je firmy musí při finančních kontrolách dokládat jen tehdy, jsou-li tyto náklady extrémně vysoké.

Také se objevila varianta, že nejvhodnější by bylo hradit výdaje za provoz všech aut určitým procentem z daňového základu. Tuto částku by podnikatel zahrnul do nákladů. "Kdo vydělá deset milionů, jezdí asi víc než ten, kdo vydělá milion, stejné procento by proto bylo spravedlivé," řekl svého času jiný poslanec ODS Šeich.

Napsal jeden podnikatel: Podnikám od roku 1991 a za těch 18 let jsem v normálních měsících mimo dovolené a Vánoc najezdil vždy minimálně 4 000 km a maximálně 8 000 km. Nevím jestli je to v porovnání s ostatními podnikateli moc, nebo málo, ale vím, že bych se do nové „úlevy" z dílny ODS za tu dobu ani jednou nevlezl. Daňová úleva, která neplatí pro plátce DPH, které využije jen velmi malé procento podnikatelů a živnostníků je úleva k ničemu.V roce 1994 jsem byl v Austrálii. Můj přítel pracoval tehdy jako servisní technik u jedné velké nadnárodní firmy. S podnikovým autem najel kolem 7 000 kilometrů měsíčně. Smál se, když jsem se ptal na Knihu jízd. Říkal mi, že platební firemní kartou, která je vedena k příslušnému vozidlu platí všechny platby související s provozem auta. A do účetnictví se dává jen výpis z účtu. Evidence podobná knize jízd se prý u nich vede až od 100.000 km ročně.

Efekt by mělo, kdyby byl limit stanoven třeba na 30.000,- korun měsíčně s možností odpočtu DPH za náklady související s provozem auta a kdybynebyl limit tří aut ve firmě. Tak bychom podnikatelům ušetřili těch 850 milionů, které někdo spočítal jako celkové náklady na vedení knihy jízd.

A to by byl tahák do kampaně. Místo Jágra by se mohla ta kulantní suma objevit s logem ODS na našich předvolebních billboardech. Mohli bychom místo strašení z KSČSSD povolebního bloku a místo prázdných frází o tom, co pro podnikatele uděláme v přištím volebním období mluvit o tom, co jsme pro ně opravdu udělali. Jistě by nám to přineslo mnohem větší počet hlasů než sportovní a mediální hvězdy co nás tak nezištně podporují.

Nechápu, jaký smysl má model, kdy firma, která má deset aut, paušál uplatní jen u tří. Pro dalších sedm musí knihy jízd vést jako dosud.

Dvouletá parlamentní práce, která na konci vyplodí něco podobného jako se to v případě tohoto zákona stalo dnes, je totiž zcela absurdní. Stejně jako ta Kniha jízd. Uvedenou novelu považuji za zmetek roku, se kterým se nemáme právo se chlubit.